Přejít k hlavnímu obsahu
Obrázek záhlaví

Blahopřejeme našim kolegům k jejich úspěchům! 

V pondělí 9. prosince 2024 obhájila Alona Řehulková svou disertační práci Circulating Tumor Cells in Lung Cancer, a stejně tak Monika Vidlařová svou práci Effect of Opioid Analgesia and Opioid and Cannabinoid Receptors Exoression on Circulating Tumor Cells Levels and Survival in Patients with Solid Tumors. 

Dne 5. prosince 2024 obhájil Miloš Petřík svou habilitační práci Siderofory a jejich využití v nukleární medicíně a stal se docentem.

 

Circulating Tumor Cells in Lung Cancer
Alona Řehulková
Abstrakt:
Chirurgická léčba nemalobuněčného karcinomu plic v časném stadiu nabízí největší naději na uzdravení. Pravděpodobnost následné progrese onemocnění však zůstává vysoká, neboť mikrometastatické onemocnění může uniknout detekci konvenčními diagnostickými metodami. Tato studie zkoumá výskyt a prognostický význam cirkulujících nádorových buněk v krvi a kostní dřeni pacientů s karcinomem plic. Pomocí kvantitativní polymerázové řetězové reakce byla přítomnost cirkulujících/diseminovaných nádorových buněk (CTC) stanovena ve vzorcích periferní krve, krve z plicní žíly drénující nádor a kostní dřeně odebraných před operací u 119 pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic (NSCLC) ve stadiu IA–IIIA. U pacientů s CEA mRNA-pozitivními cirkulujícími/diseminovanými nádorovými buňkami (karcinoembryonální antigen) byla pozorována vyšší pravděpodobnost úmrtí na nádorové onemocnění. Pacienti s EpCAM mRNA-pozitivními CTC (adhezní molekula epiteliálních buněk) v krvi drénující nádor navíc vykazovali výrazně kratší nádorově specifické přežití i přežití bez známek onemocnění (P<0,031, resp. P<0,045). V multivariační analýze se přítomnost CEA mRNA-pozitivních CTC ukázala jako nezávislý nepříznivý prognostický faktor recidivy nádoru (P<0,005). U pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic podstupujících radikální chirurgický výkon koreluje detekce CEA a EpCAM mRNA-pozitivních cirkulujících/diseminovaných nádorových buněk s kratším přežitím. Tato zjištění naznačují možnost identifikovat pacienty s nepříznivou prognózou, a usnadnit tak personalizované terapeutické přístupy.

Školitel: MUDr. Josef Srovnal, Ph.D.
Oponenti: prof. MUDr. Peter Ihnát, Ph.D., prof. Juan Bautista de Sanctis

 

Effect of Opioid Analgesia and Opioid and Cannabinoid Receptors Exoression on Circulating Tumor Cells Levels and Survival in Patients with Solid Tumors
Monika Vidlařová
Abstrakt:
Prognóza a přežití pacientů s kolorektálním karcinomem (CRC), nemalobuněčným karcinomem plic (NSCLC) a duktálním adenokarcinomem pankreatu (PDAC) silně závisí na včasné diagnóze a rychlém zahájení léčby. Předkládaná studie zkoumá vliv perioperační analgezie a exprese opioidních a kanabinoidních receptorů v nádorové tkáni na přítomnost cirkulujících nádorových buněk (CTC), recidivu nádoru a prognózu pacientů. V retrospektivních kohortách pacientů s CRC, PDAC a NSCLC byla metodou real-time PCR s reverzní transkripcí (real-time RT-PCR) analyzována genová exprese receptoru pro opioidní růstový faktor (OGFR), opioidních receptorů δ (OPRD), κ (OPRK) a μ (OPRM), nociceptinového receptoru (OPRL) a kanabinoidních receptorů 1 (CNR1) a 2 (CNR2) v nádorové tkáni a její vliv na přežití pacientů. Imunohistochemicky byla dále analyzována proteinová exprese kanabinoidních receptorů 1 (CB1) a 2 (CB2) u vybraných pacientů s NSCLC a opioidních receptorů μ (MOR) a κ (KOR) v nádorech CRC. Přítomnost CTC byla v systémové krvi a kostní dřeni pacientů s CRC a PDAC stanovena na základě exprese specifických markerů (cytokeratin 20 (CK20), karcinoembryonální antigen (CEA), receptor epidermálního růstového faktoru (EGFR), lidská telomerázová reverzní transkriptáza (hTERT)). Studován byl také vliv analgezie použité u těchto pacientů na parametry přežití. Genová a proteinová exprese opioidních a kanabinoidních receptorů byla porovnána se stadiem onemocnění, histologií, použitou léčbou a parametry přežití. Zvýšená genová exprese CNR2 v nádorové tkáni pacientů s NSCLC a PDAC významně korelovala s delším přežitím. Podobný efekt byl pozorován i u nádorové exprese genu OPRL u NSCLC a OGFR u PDAC. U CRC byl ve srovnání s analgezií morfinem pozorován příznivý vliv perioperační analgezie piritramidem na přežití bez relapsu. Zjistili jsme, že u pacientů s CRC s přítomností CK20-pozitivních cirkulujících nádorových buněk perioperační podávání piritramidu významně prodloužilo dobu do relapsu (TTR) ve srovnání s pacienty s analgezií morfinem. Naopak rozdílná exprese opioidních a kanabinoidních receptorů v tkáni adenokarcinomu pankreatu vedla u pacientů s PDAC léčených analgezií morfinem k lepšímu nádorově specifickému přežití (CSS) ve srovnání s piritramidem. Předkládaná studie přináší výsledky, které by mohly vést ke změně perioperační analgezie v onkochirurgii a také k objevu nových terapeutických cílů.

Školitel: MUDr. Josef Srovnal, Ph.D.
Oponenti: doc. Mgr. Jiří Šána, Ph.D., Mgr. Jana Steigerová, Ph.D.

 

Siderofory a jejich využití v nukleární medicíně
Miloš Petřík
Hodnoticí komise: prof. MUDr. Rostislav Večeřa, Ph.D., prof. RNDr. Pavel Anzenbacher, DrSc., prof. PharmDr. Petr Pávek, Ph.D., doc. MUDr. Zdeněk Řehák, Ph.D., doc. RNDr. Eva Kmoníčková, CSc. 

 

 

Foto: Denisa Pavelková