Pro molekulárního biologa Karla Koberna byla cesta k vědě poměrně přímočará. Během studia na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy ho uchvátila elektronová mikroskopie, která mu otevřela zcela nový a do té doby jen stěží představitelný pohled do buněčného mikrosvěta. Postupně se stále více zaměřoval na biomedicínský výzkum a vývoj nových přístupů, které mohou urychlit a zjednodušit nejrůznější biomedicínské aplikace. Dnes se v CATRIN – IMTM věnuje buněčné biologii a medicíně.
„V současnosti se ve výzkumu zaměřuji především na vliv metabolických drah cytidinu na léčbu hematologických nádorových onemocnění cytarabinem a na vývoj nových metod pro jejich analýzu. Zajímá mě zejména replikace DNA, struktura chromatinu a transport bioaktivních molekul. Kromě toho se podílím na vývoji technologií využitelných v biomedicínském výzkumu,“ uvedl vědec, který působil také v laboratořích v Německu a Španělsku.
Okouzlení moderními technologiemi v elektronové mikroskopii u něj přetrvává dodnes. „Pokud bych měl mluvit o fascinaci v souvislosti s vědou, musím zmínit současnou obrovskou explozi možností, které byly dříve nemyslitelné. Například využití výpočetní techniky v biologii umožňuje dokončit analýzy během několika minut, zatímco ještě před pár lety trvaly dny nebo týdny,“ vysvětluje vědec, který se podílel na popisu uspořádání replikonů v savčích buňkách pomocí elektronové tomografie a přispěl k vývoji nové metody pro rychlé, levné a snadné testování účinku různých látek například proti nádorovým buňkám. I nadále se chce podílet na vývoji terapií, které by mohly pomoci onkologickým pacientům. Spíše než o vědeckých snech však hovoří o touze stále se učit a objevovat nové věci. „Rád bych také přiblížil vědu široké veřejnosti a ukázal, jak zásadně ovlivňuje náš každodenní život a jaké nové možnosti otevírá,“ dodal.
Text: Martina Šaradínová, CATRIN
