Anna Ligasová se v Ústavu molekulární a translační medicíny (IMTM) snaží rozluštit některé z těchto hádanek – zejména chování nádorových buněk. Podílela se na vývoji metody, která umožňuje rychle analyzovat, jak různé látky ovlivňují buňky, což je zásadní například pro vývoj nových léčiv a testování jejich bezpečnosti. Za velmi důležité považuje, aby výzkum, který se svými kolegy provádí, přinášel pacientům skutečný užitek. Proto by si přála svět, v němž budou mezi akademickým výzkumem a praxí chytřejší „mosty“.
Anna vystudovala buněčnou biologii na Univerzitě Komenského v Bratislavě a doktorát získala na Univerzitě Karlově. V současnosti se věnuje výzkumu, který by mohl zlepšit léčbu krevních nádorových onemocnění, například leukémie. Zaměřuje se konkrétně na jedno z klíčových chemoterapeutik, cytarabin. „Velmi zjednodušeně řečeno se snažím pochopit, jak nádorové buňky tento lék zpracovávají a jak se proti němu brání, abychom našli způsob, jak jejich obranu prolomit a zvýšit účinnost léčby,“ vysvětlila.
Její druhé výzkumné téma souvisí s opravou poškozené DNA. Chemoterapie často působí tak, že masivně poškodí DNA nádorových buněk, aby se nemohly dále množit. Buňky však dokážou povolat vlastní „opravářské čety“, které se pokusí toto poškození napravit, a léčbu tak přežít.
„A tady nastává fascinující paradox. Za vznikem nádoru stojí porucha opravných mechanismů, která buňce umožňuje nekontrolovatelně se množit. Když se ji pak snažíme zničit chemoterapií, mohou se tytéž opravné mechanismy stát její klíčovou výhodou a pomoci jí léčbu přežít. Snažím se těmto procesům podrobně porozumět, abychom je v budoucnu mohli chytře ovlivňovat, např. je ve správnou chvíli dočasně „vypnout“, a tím výrazně zvýšit účinek léčby na nádorové buňky,“ doplnila buněčná bioložka, která se podílí také na vývoji analytických metod a technologií, jež mohou získávání poznatků zkvalitnit, urychlit a zlevnit.
Je přesvědčena, že cesta od objevu k pacientovi by neměla být tak zdlouhavá a trnitá jako dnes, kdy mnoho skvělých poznatků zůstává „zamčeno v laboratořích“, protože narazí na zeď praktických a komerčních překážek. „Nejde o sen o menší byrokracii, ale o větší představivost a odvahu v celém systému, aby se vědecký pokrok co nejrychleji promítl do skutečného zlepšení našich životů,“ uzavřela.
Zdroj: CATRIN
