Přejít k hlavnímu obsahu
Obrázek záhlaví

Počet krevních destiček, koncentrace C-reaktivního proteinu (CRP) a koncentrace chromograninu A – proteinu, který se nachází v neuroendokrinních buňkách – jsou tři důležité a snadno dostupné ukazatele selhání kombinované hormonální léčby karcinomu prostaty, které lze stanovit z běžného krevního odběru.

Výsledky studie, kterou provedli výzkumníci z Laboratoře molekulární patologie Ústavu klinické a molekulární patologie Lékařské fakulty Univerzity Palackého, jež je součástí Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NICR), z Ústavu molekulární a translační medicíny a z Onkologické kliniky Lékařské fakulty Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc, byly publikovány v mezinárodním recenzovaném časopise Journal of Molecular Diagnostics.

„Androgenní deprivace je již dlouho léčbou první volby u hormonálně senzitivního karcinomu prostaty. V poslední době se u pacientů s metastázami doporučuje kombinace androgenní deprivace s inhibitory signalizace androgenního receptoru. Aby však onkologové mohli sledovat progresi onemocnění a hodnotit účinnost léčby – případně to, zda je potřeba ji upravit – potřebují biomarkery, které lze u pacientů pravidelně vyšetřovat,“ vysvětluje doc. Jan Bouchal, Ph.D., vedoucí výzkumné skupiny v Laboratoři molekulární patologie, IMTM a NICR.

V publikované studii zaměřené na pacienty s hormonálně senzitivním karcinomem prostaty analýza 16 různých biomarkerů identifikovala tři, které nezávisle predikují selhání kombinované androgenní deprivace s inhibitory signalizace androgenního receptoru. Jde o počet krevních destiček, koncentraci CRP a koncentraci chromograninu A. „Sledování těchto biomarkerů může poskytnout zásadní informace o progresi onemocnění a možném selhání léčby, a umožnit tak dřívější a individualizovanější terapeutické zásahy,“ říká doc. MUDr. Hana Študentová, Ph.D., z Onkologické kliniky Lékařské fakulty Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc. Dodává: „Identifikace počtu krevních destiček jako nezávislého negativního prediktivního faktoru u hormonálně senzitivního karcinomu prostaty léčeného kombinovanou terapií je obzvlášť důležitá s ohledem na nedávný výzkum, který poukazuje na klíčovou roli destiček v podpoře růstu již existujících metastáz. Tento výzkum ukázal, že destičky hrají v progresi metastáz dvojí roli – pomáhají v časných fázích metastazování tím, že se vážou na nádorové buňky, a zároveň podporují přežívání a růst již vytvořených metastatických nádorů potlačováním imunitní odpovědi.“

Doc. Bouchal dodává, že vyšetření počtu krevních destiček, CRP a chromograninu A je již zavedeno v mnoha laboratořích po celé republice, a lze je proto rychle a snadno uplatnit v péči o pacienty s metastatickým hormonálně senzitivním karcinomem prostaty. Po dalším ověření na větší kohortě pacientů by biomarkery identifikované v této analýze mohly pomoci při rozhodování o léčbě pacientů s agresivními formami metastatického karcinomu prostaty.

Původní článek v češtině – www.tribune.cz/archiv/nove-krevni-biomarkery-pro-lepsi-rozhodovani-o-lecbe-metastatickych-nadoru-prostaty/#

 

Zdroj: Chrenková E, Spurná R, Holá K, et al. Platelets, Chromogranin A, and C‑Reactive Protein Predict Therapy Failure of Metastatic Hormone‑Sensitive Prostate Cancer while miR‑375 Outperforms Prostate‑Specific Antigen in Stratifying Castration‑Resistant Prostate Cancer. J Mol Diagn. 2025;27(6):446–456. doi: 10.1016/j.jmoldx.2025.02.006.