Třetí květnový víkend se v Praze konala 19. Jarní interaktivní konference Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti J. E. Purkyně (SVL ČLS JEP). Součástí programu byl i workshop s názvem „Prevence nádorových onemocnění v ordinaci praktického lékaře“.
Ve druhé části workshopu vzbudila velký zájem přednáška doc. MUDr. Mariána Hajdúcha, Ph.D., ředitele Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc a lékařského ředitele Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NICR). Na úvod připomněl význam prevence jako základního pilíře medicíny. „V ordinaci praktického lékaře uplatňujeme nejen primární prevenci, tedy ovlivňování rizikových faktorů, ale i sekundární prevenci zaměřenou na časný záchyt a terciární prevenci, tedy sledování recidivy onemocnění a zlepšování prognózy.“
Klíčovým nástrojem sekundární prevence je screening. „Kromě záchrany životů přináší screening i významné ekonomické přínosy – pomáhá snižovat náklady na zdravotní péči, zejména tím, že umožňuje léčit nádorová onemocnění v časných stadiích. Praktický lékař jako první kontakt pacienta hraje zásadní roli v motivaci k účasti na screeningu i ve zdravotní edukaci. Stále dostupnější možnosti samoodběru a diagnostika v místě péče navíc posilují odpovědnost pacientů a podporují jejich aktivní zapojení do prevence,“ zdůraznil prof. Hajdúch.
V České republice v současnosti běží pět národních screeningových programů nádorových onemocnění. Základní trojici tvoří screening karcinomu děložního hrdla, mamografický screening a screening kolorektálního karcinomu. „V posledních letech byly spuštěny další dva pilotní programy – screening karcinomu plic od roku 2022, který stále naráží na nízkou aktivní účast, a od roku 2024 screening karcinomu prostaty,“ uvedl prof. Hajdúch. Dodal, že oba nové programy odrážejí pokrok v personalizované prevenci a cílí na vysoce rizikové skupiny populace.
V budoucnu bude zásadní individuální screening osob se zvýšeným rizikem nádorového onemocnění – zejména těch s genetickou predispozicí nebo pozitivní rodinnou anamnézou. Týká se to především nosičů mutací spojených s dědičnými nádorovými syndromy, jako jsou mutace BRCA nebo Lynchův syndrom. „Počet geneticky cílených screeningových testů by měl v příštích letech výrazně narůst,“ uvedl prof. Hajdúch a poznamenal, že cena celogenomového sekvenování v současnosti klesla zhruba na 26 000 Kč a dále se snižuje. Upozornil také, že „genetickým testováním by měl projít prakticky každý onkologický pacient diagnostikovaný před 35. rokem věku, protože v takových případech je vysoká pravděpodobnost dědičné příčiny“.
Nové přístupy pomáhají překonávat bariéry screeningu
Navzdory pokroku stále účast na screeningu brzdí řada bariér. Mezi časté problémy patří nízká zdravotní gramotnost, geografická nedostupnost nebo například stud spojený s gynekologickým vyšetřením. „Právě z těchto skupin se rekrutují pacienti s pokročilými stadii nádorových onemocnění,“ varoval prof. Hajdúch. Zdůraznil potřebu flexibilně přizpůsobovat screeningové postupy tak, aby tyto překážky překonávaly. Jedním z možných řešení je spojit více screeningových testů do jednoho preventivního balíčku nabízeného na jednom místě a v jednom čase, případně nabídnout různé možnosti testování přizpůsobené individuálním potřebám a preferencím pacientů.
Příkladem jsou soupravy, které ženám umožňují odebrat si vaginální vzorek doma a zaslat jej do akreditované laboratoře k vyšetření na vysoce rizikové typy HPV. Jak prof. Hajdúch uvedl, testování HPV je vysoce citlivá a objektivní metoda (na rozdíl od cytologie) s vynikající negativní prediktivní hodnotou – je-li žena HPV negativní, je její riziko karcinomu děložního hrdla téměř nulové. Bylo prokázáno, že samoodběr přináší výsledky srovnatelné se vzorky odebranými gynekologem (Jaworek et al., 2025). Několik nezávislých studií (Ondryášová et al., 2015; Ngo et al., 2024) potvrdilo, že ženy tuto metodu dobře přijímají a že pomáhá zapojit tu část populace, která se organizovanému screeningu karcinomu děložního hrdla tradičně vyhýbá.
„Podobný potenciál se nyní otevírá i ve screeningu HPV asociovaných karcinomů orofaryngu, které v České republice svou incidencí předstihly karcinom děložního hrdla – ročně jich je více než 800 a jejich počet roste,“ uvedl prof. Hajdúch. Zavedená screeningová metoda pro tyto nádory zatím neexistuje. Takzvané kloktací testy (GARGtest), původně vyvinuté na pracovišti prof. Hajdúcha pro detekci SARS-CoV-2, nyní pacientům umožňují samoodběr vzorku z dutiny ústní k následnému vyšetření na HPV.